Křesťanský a Slovanský Bůh

Slovanská Víra je odrazem skutečného uspořádání Světa, technokraticky bychom mohli použít materialistický termín „vědecký světový názor“.

Slované uznávají jediného Boha, jediný Zdroj, Stvořitele, prvotní Vědomí, Jednotu, … Slovanská terminologie ho nazývá Ramchat. Tedy tvořivá božská energie stojící na Počátku a prostupující každého a vše, co existuje.
Slovanská duchovní tradice bývá však často napadána, jako polyteistická, což je omyl nebo záměrná dezinformace. Slované, mimo všeobjímajícího Stvořitele (Ramchat), totiž častěji oslavují své Slovanské Bohy, jejichž status je ale úplně jiný. Jsou to jejich dávní, slavní předci na planetě Midgard – Zemi. Tedy konkrétní fyzické postavy z pradávných slovanských dějin.
Díky těžko představitelným časovým vzdálenostem od příchodu Bílé rasy na Midgard, za desítky tisíc let postoupili již tito nejschopnější a nejúspěšnější „absolventi“ mise na Zemi již dávno do vyšších a mnohem vyšších dimenzí časoprostoru a pro člověka nacházejícího se ve fyzickém těle v 3D prostoru jsou doslova Bohy. Pro účely duchovní práce jsou tedy díky svým rozličným charakteristikám mnohem využitelnější, než, obecně těžko uchopitelný, Univerzální duchovní princip – Ramchat.

Podobného „Boha“, Ježíše Krista si vytvořili (mnohem později) i křesťané.
Již je ale vědecky bezpečně doloženo, že se nejednalo o fyzickou postavu, ale účelovou fabulaci tvůrců Biblického konceptu. Kristus je koláž složená z různých zdrojů, do té doby převážně gnostického, křesťanství, z nichž se jeví hlavním předobrazem perský duchovní mistr Simon Mág. Při pečlivém studiu poskytují nejvíce důkazů právě oficiální církevní zdroje.

Křesťané tedy takové „Bohy“- předky nemají, otázkou tedy zůstává, co vlastně uctívají …
Kristus, jako pojítko k Bohu neexistuje, je vymyšlený. Nevadí.
Kým je tedy křesťanský Bůh? Ten jistě existovat musí, protože veškerá energie křesťanskými věřícími odevzdávaná proudí právě k Němu. To je hlavním smyslem a účelem vytvoření každého náboženského egregoru – posílat energii uctívané entitě. Ale komu posílají energii křesťané? Koho oslavují?

Démona, vysokou temnou – negativní bytost. To je jejich „Pán“.
Krvavé oběti, podřezávání beránka, umučení Krista, kříže všude na veřejnosti, jako symboly utrpení a smrti, neustálé masové prolévání krve v minulosti i nyní. Desítky milionů obětí násilné kristianizace. Černé úbory, celibát, pedofilie, deviace. Prvotní hřích (Poznání), vina, křivda. Výhradně negativní symbolika.
Ne, není v tom žádné historicky překonané pochybení. Vše je záměrné, „Pán“ si žádá krev, neustále. Konec prolévání krve bude koncem jeho vlády i podpory jeho uctívačů.
Velmi podobně jako křesťané jsou na tom všechna Abrahámovská náboženství, tedy i judaismus a islám. Hlavní paralely jsou víc, než zjevné.

Skutečný Bůh, Vesmírný princip, prvotní Vědomí stojící na počátku všeho, nežádá žádné krvavé oběti.

Co tedy žádá nejvyšší inteligence?
Žádá od každého jedince, aby šel po Cestě Poznání. Aby nezabloudil, má s sebou dva pomocníky, Čest a Svědomí.