Legrácky ruského jazyka

Původně jednotný slovanský jazyk a písemný systém byl s negativním záměrem účelově přetvořen na mnoho jazyků příbuzných, které se ale liší ve významech mnoha slov.
Tak jako si díky významové neshodě moc nepopovídáte s Bulharem nebo Chorvatem, ani s Rusem to není o mnoho lepší.
V ruštině se vyskytují desítky, až stovky češtině podobných slov, které mají ale úplně jiný, někdy i naprosto protichůdný význam.

U bratrských jazyků pocházejících z jednoho kořene se samozřejmě nelze domnívat, že by toto zmatení významů vzniklo přirozeným vývojem!

Je jasné, že jde o manipulaci, která má Slovany od sebe oddělit a zabránit vzájemnému porozumění. Nehledě už na to, že významy slov v původním jazykovém systému – Staroslověnské bukvici nejsou náhodné, ale zcela jednoznačně vyplývají z významů jednotlivých bukvic, takže jakékoli odchylky nás vzdalují od skutečných významů slov, na které je geneticky nastaveno naše podvědomí.


Když řekneme пахнуть (páchnuť) a znamená to vonět a naopak вонять (voňáť) znamená páchnout, je jasné, že záměrem tvůrců bylo příslovečné „zmatení jazyků“.

Někdy není význam protichůdný, ale zmate nás taky pěkně:
враг (vrag) – nepřítel (ruština nemá „h“)
враждa (vražda) – nepřátelství
nebo oblíbené
позор (pazór)hanba, ostuda
ужасный (užásnyj), které znamená hrozný

Některá slova zase vyznívají vyloženě sugestivně
hádat se – браниться (braníťsa)

Problémových slov a možností nedorozumění v konverzaci je mnoho. Pesimistům rovnou doporučím, raději se s tím vůbec nezabývat ..

Podobně, samozřejmě, dopadly i neslovanské národy. Zbývá jediná otázka. Kdo nám to mohl udělat? Hádejte. No přece ten, kdo z toho měl a dodnes má prospěch …

Problémem s významy se zabývá slovník-učebnice „Zrádná slova v Ruštině